K zamyšlení
Cesta domů
Někdy je nejdelší cesta ta, kterou ujdeme od dveří ke stolu, u kterého někdo čeká.
Smutnější · Novinka · 9 min
Na půdě starého domu najde Marta obálku se svým jménem. Psala ji babička před padesáti lety…
Příběh o lásce, odvaze a o tom, že na některé věci není nikdy pozdě. S nadhledem a s myšlenkou navíc – k poslechu u kafe, na procházce nebo večer před spaním.
„Drahá Marto, jestli tohle někdy čteš, znamená to, že jsem neměla odvahu ti to říct do očí…“
Úryvek z povídky